Srpen 2011

Nechutné lidské vlastnosti

20. srpna 2011 v 18:47 | Sabasios |  Jen tak co mě napadlo :)
"Když jsem to uslyšel - samozřejmě, je to všecko moje vina - nejradši bych si nafackoval. Nevím, jestli jsem už kdy zažil takový šok. Přiletět do Bradavic autem! Samozřejmě jsem ihned pochopil, proč jsi to udělal. Bilo to do očí. Ach Harry, Harry...
Tys přišel na to, jaké to je být středem pozornosti, že? To já jsem tě nakazil, Harry. Dostal ses se mnou na titulní stránku novin a nemohl ses dočkat, až si to zopakuješ."
"Ne - to ne..."
"Harry, Harry. Já ti rozumím. Je přirozené chtít pořád víc, jakmile to člověk jednou okusí - a já si teď vyčítám, že jsem ti to umožnil, protože ti to muselo stoupnout do hlavy - jenže, mladý příteli, aby se o tobě mluvilo, nemůžeš začít létat s auty! Takže se uklidni, jasné? Na to všecko máš spoustu času, až budeš starší. Ano, ano, já vím, co si teď myslíš! Tomu se to mluví, když už je ve světě slavný jako kouzelník! Ale když mně bylo 12, byl jsem zrovna taková nula jako teď ty. Po pravdě musím říct, že jsem byl ještě daleko větší nula! Protože o tobě už přece sem tam někdo slyšel, že? Aspoň kvůli té záležitosti s Tím-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit! Já vím, já vím, jistě to není tolik jako získat pětkrát za sebou Cenu za nejkouzelnější úsměv v Týdeníku čarodějek jako já - ale je to začátek, Harry, je to začátek!"

"Moudrému napověz, Harry. Tam venku s mladým Creeveym jsem tě kryl - když nás vyfotografoval společně, nebudou si tvoji spolužáci myslet, bůhvíjaký nejsi náfuka... Rád bych ti jenom řekl, že rozdávat podepsané fotky hned na začátku životní dráhy není rozumné - působí to trochu nafoukaně, jestli mám být upřímný, Harry.
Jistě může přijít doba, kdy jich budeš muset mít při ruce stejně jako já pořád hromádku při ruce, ať půjdeš kamkoli, ale opravdu se nedomnívám, že bys byl už tak daleko."


Nenávist. Velká. A vztek.
Já ho tak nesnáším! Ježišmarjá, to je tak neuvěřitelnej vůl. A tak strašně namyšlenej a blbej :D
Neskutečně mě vytáčí to jeho "myšlení"
To prostě není ani možný :D
Tak jo, už končím :-)

Jo, a znáte písničku Hvězdář od UDG? Je docela hezká, doporučuji! ;-)

Co jsem kreslila

15. srpna 2011 v 23:57 | Sabi |  Má jiná tvorba aneb BLBOSTI
Měla jsem tvořivější náladu, ale neumím kreslit, takže...
0 0
__



...jop a ten nápis na hrobě - neumím anglicky, tak jsem jen napsala slova co mě napadla...
... no super, a ještě to vypadá tak, že doufám v to, jak se jmenuju... chjo :D




Na závěr typ na úžasnou knížku :-)

ON s velkým O a velkým N

15. srpna 2011 v 23:28 | Sabasios |  Jen tak co mě napadlo :)
Ó Velký Toaleťáku :-)

Tobě, jakožto ochraniteli celého lidstva, tomu, jež ochraňuje lidi od všemožných infekcí... DĚKUJU!!! :D

TY jsi důležitý...
TY jsi tak jemný, když chceš...
TY jsi nepostradatelný...
TY mě nikdy nezradíš...

TEBE neopustím...
TEBE nevyměním...
TEBE vídám každý den...
TEBE hladím každý den...


Zkrátky jsi můj nejvěrnější a nejlepší milenec! :-D

-no jo, mám trošku rozvernou náladičku-

A na cestu si pusťte: http://www.youtube.com/watch?v=4uSSLkuq30M&feature=related - přispěje k celkovému efektu :D

Jak se čtrnáctka cítí jako 70letá xD ANEB skolióza v akci

13. srpna 2011 v 20:29 | Sabasios |  Jen tak co mě napadlo :)
Už toho mám dost! Už mě to prostě nebaví, cítit se takhle...!
Z celého srdce obdivuju vozíčkáře, slepé lidi a další postižené a nemocné, protože já bych to nejpíš nezvládla. :-)

Všechno odstartovalo tím, že jsem začala chodit na street dance. Bavilo mě to, ale ty rozcvičky! Cítila jsem se neskutečně trapně, když jsme si měly dosáhnout na špičky, všechny holky to zvládly a já se ani nepřiblížila! :-(
Vždycky jsem si myslela, že jsem prostě zkrácená a v té době jsem se s tím rozhodla něco dělat. Protahovala jsem nohy, trínovala to a jednou, když už mi to přišlo lepší, jsem to zkusila. S roztaženýma nohama jsem si sedla, natáhla se a když už jsem se téměř dotkla špiček, křup! Lekla jsem se, ale ani to moc nebolelo, tak jsem to neřešila a šla jsem spát.
Další dny už to docela bolelo, ale ne moc, tak jsem šla v pohodě v pondělí do školy. A tam to začalo :-)
Když jsem seděla v lavici, strašně mě bolely záda a blbě s emi chodilo. Pak jsme měli volnou hodinu a začalo to bolet sakra krutě. Šlo mi od zad do levé nohy a ta bolest byla fakt velká. Chvilkama jsem brečela, ale nechtěla jsem, aby mě tak někdo viděl. Zbývala nám jedna hodina a to už jsem chtěla vydržet. Jenomže záda jsem měla v jednom ohni a fakt jsme myslela, že už to nevydržím, že omdlim nebo tak. V lavici jsem si každou chvíli utírala oči, ale nikdo si toho nevšiml.
Pak zazvonilo, já jsem se zamkla na záchodě, lehla si a rozbrečela jsem se. Fakt hodně.
Když to bylo lepší, kámoška mi pomohla domů, ale celou cestu jsem brečela. Máma se mě úplně lekla, když mě viděla a jeli jsme na pohotovost.

Jej, to je nějaký srdceryvný... :D Psala jsem to už dřív a měla jsem zrovna kvůli tomu dost špatnou náladu, tak to zkusím nějak obstojněji ukončit :-)

Dali mi tam prášky a musela jsem ležet, ale nepřestalo to. Začala jsem chodit na různé rehabilitace a řekly mi tam (řekly jako doktorky, fakt se snažím o dobrý pravopis), že mám skoliozu - páteř prohnutou do strany. A tak už přes půl roku doma cvičím a snažím se, aby to bylo lepšíí. Fakt mě bombově štve ten pocit, že mě v každé poloze bolí záda. Je to tak nepříjemný :-(
Tedy, tak to v tomhle článku mělo být původně, po soustředku jsem celkem v pohodě :-)

Má to jednu výhodu, už vím, že nejsem zkrácená. Všimla jsem si, že na zemi s nataženýma nohama sedím ohnutá dozadu a nemůžu se narovnat, protože se mi neohýbají dolní obratle :-)

Má hrůzná nepřítomnost

5. srpna 2011 v 18:23 | Sabi
Hoj lidi, chci vám jen říct, že od 6. do 12. srpna budu na soustředění se street dancem, takže sem nic nepřibude :-)

Poslední dobou mě denně napadnou tak tři články a už je v duchu píšu, ale když se dostanu na PC tak se mi nechce psát a nevim co si vybrat :D Momentálně mám 4 rozepsané, ale ukážou se až za dlouho mno :))

Asi jsem se zcvokla aneb jak na mně v srpnu leze jaro xD

5. srpna 2011 v 18:21 | Sabasios
Máma si koupila tričko. Hezký růžový s černými nápisy. Ona je dost silnější než já, takže mně je dost velký a dosahuje mi kousíček pod zadek. Jeli jsme do KaufLendu a já jsem si to vzala na sebe. Neměla jsem podprsenku... :D
Měla jsem pod tím džínový kraťasy, ale jsou tak krátký, že nebyly vidět. A měla jsem boty na podpatku. Připadala jsme si jako laciná štětka xD (ale já bych rozhodně laciná nebyla :D) Ale máma říkala, že je to v poho a bylo to pohodlný, tak co? :-)

Dojeli jsme tam a já uviděla jednoho kluka... docela hezkýho... :) A pak jsem se vůbec nepoznávala, protože jsem ho pořád hledala a pak pozorovala :D A přišel mi úplně úžasnej a když jsem prošla kolem něho, tak jsem měla takovej přiblblej úsměv :D Ale doma jsem se koukla a naštěstí to je jeden z mých lepší výrazů...

Prostě na mě nejspíš na konci léta leze jaro, ale což :D