Jak se čtrnáctka cítí jako 70letá xD ANEB skolióza v akci

13. srpna 2011 v 20:29 | Sabasios |  Jen tak co mě napadlo :)
Už toho mám dost! Už mě to prostě nebaví, cítit se takhle...!
Z celého srdce obdivuju vozíčkáře, slepé lidi a další postižené a nemocné, protože já bych to nejpíš nezvládla. :-)

Všechno odstartovalo tím, že jsem začala chodit na street dance. Bavilo mě to, ale ty rozcvičky! Cítila jsem se neskutečně trapně, když jsme si měly dosáhnout na špičky, všechny holky to zvládly a já se ani nepřiblížila! :-(
Vždycky jsem si myslela, že jsem prostě zkrácená a v té době jsem se s tím rozhodla něco dělat. Protahovala jsem nohy, trínovala to a jednou, když už mi to přišlo lepší, jsem to zkusila. S roztaženýma nohama jsem si sedla, natáhla se a když už jsem se téměř dotkla špiček, křup! Lekla jsem se, ale ani to moc nebolelo, tak jsem to neřešila a šla jsem spát.
Další dny už to docela bolelo, ale ne moc, tak jsem šla v pohodě v pondělí do školy. A tam to začalo :-)
Když jsem seděla v lavici, strašně mě bolely záda a blbě s emi chodilo. Pak jsme měli volnou hodinu a začalo to bolet sakra krutě. Šlo mi od zad do levé nohy a ta bolest byla fakt velká. Chvilkama jsem brečela, ale nechtěla jsem, aby mě tak někdo viděl. Zbývala nám jedna hodina a to už jsem chtěla vydržet. Jenomže záda jsem měla v jednom ohni a fakt jsme myslela, že už to nevydržím, že omdlim nebo tak. V lavici jsem si každou chvíli utírala oči, ale nikdo si toho nevšiml.
Pak zazvonilo, já jsem se zamkla na záchodě, lehla si a rozbrečela jsem se. Fakt hodně.
Když to bylo lepší, kámoška mi pomohla domů, ale celou cestu jsem brečela. Máma se mě úplně lekla, když mě viděla a jeli jsme na pohotovost.

Jej, to je nějaký srdceryvný... :D Psala jsem to už dřív a měla jsem zrovna kvůli tomu dost špatnou náladu, tak to zkusím nějak obstojněji ukončit :-)

Dali mi tam prášky a musela jsem ležet, ale nepřestalo to. Začala jsem chodit na různé rehabilitace a řekly mi tam (řekly jako doktorky, fakt se snažím o dobrý pravopis), že mám skoliozu - páteř prohnutou do strany. A tak už přes půl roku doma cvičím a snažím se, aby to bylo lepšíí. Fakt mě bombově štve ten pocit, že mě v každé poloze bolí záda. Je to tak nepříjemný :-(
Tedy, tak to v tomhle článku mělo být původně, po soustředku jsem celkem v pohodě :-)

Má to jednu výhodu, už vím, že nejsem zkrácená. Všimla jsem si, že na zemi s nataženýma nohama sedím ohnutá dozadu a nemůžu se narovnat, protože se mi neohýbají dolní obratle :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 //gLaM*PriNcesS// //gLaM*PriNcesS// | Web | 13. srpna 2011 v 20:33 | Reagovat

já si taky nedosáhnu na špičky...no a po tvojí zkušenosti se to ani nebudu snažit změnit

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 13. srpna 2011 v 20:42 | Reagovat

Joo snažit se něco rozhýbat, když to tělo nechce, to je o hubu. Jednou mě takhle chytla bolest na hrudníku. Pořád to bylo ok, myslela jsem si, že jsem si namohla rameno, když jsem táhla těžký notebook v tašce přes rameno. A ono houby. Pak jsem byla na koleji, zkusila to rozhýbat např. tím, že si lehnu, vyrovnám se. A to jsem myslela jak umřu jak to začlo bolet. A ono co? On se mi seskřípnul nerv a chytlo to zánět. Taky to nikomu nepřeju.

3 misqka misqka | 13. srpna 2011 v 21:27 | Reagovat

ty jo :-( tk to tě vážně muselo bolet obdivuju tě že si to vůbec vydržela ;) ae já si na to tky pamatuju jak tě to bolelo . . . :-( (teda co si říkala) ae nevěděla jsem že až tk moc :-( . . . ae jinak máš moc dobrý stránky :-) njn já na tebe prostě holt nemám :D  jen tk dál ;)

4 Divotvorná Annx_X Divotvorná Annx_X | Web | 14. srpna 2011 v 12:26 | Reagovat

Předlouhou dobu jsem si nedosáhla na špičky a pak najednou přišel průlom a už to dokážu... bylo to celkem zarážející pro tak neohebného člověka jako jsem já xD
Btw. ten začátek článku mne zaskočil svou bolestivostí...xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama